Něco o Fergi

        Fergi se narodila 24.2.2003 své mamince Jesy zo Starých Levíc. U pana Navrátila. Nejdříve jsme se na štěňátka zajeli podívat (celodenní výlet přes 3/4 republiky) a z košíku na nás vykouklo několik fenek, jedna z nich se k nám rozběhla a začala nám ožužlávat boty - bylo jasno! Naší malou ďáblici jsme si vyzvedli 20.4.2003 ve vesničce Nové Heřmínovy nedaleko Bruntálu, byla to pro nás dlouhá cesta (od Prahy), ale stála za to. Fergi byla malá čiperná kulička s vytahanou kůží na všechny strany. Rostla nám před očima, jak už to se štěňátky bývá, postupně jsme ji začali trénovat a připravovat na zkoušky. Nebylo to nic jednoduchého – jako správná maďarka se nejvíce zajímala o to, co kde voní a jak si co nejvíce užívat svobody.
        Psí puberta proběhla divoce, ale přežili jsme ji, žádné psí dospívání se neobejde bez zapomínání povelů a odmítání poslušnosti. Nakonec se ale uklidnila a dalo se s ní pracovat. Výcvik byl oceněn hned na zkouškách vloh, které se konaly 29.5.2004 v Sulicích, kde jsme jednoznačně bodovali v I ceně. Obdržela 206 bodů a zkouškami prošla zcela sebevědomě. Následně jsem Fergi nechala zapsat do pracovní skupiny a vyrazila s ní na Národní výstavu, kde získala Výbornou 1, bohužel rozhodčí nezadával titul. V září jsme se ještě vydaly na Mezinárodní výstavu, ale byly jsme obě nervozní a Fergi jsem nepředvedla dobře.
        Bohužel jsme s Fergi stihli pouze jednu dobře oceněnou výstavu, následně se zranila a roztrhla si rameno, a její krásu od té doby narušuje jizva ve tvaru kotvy. Dodnes vlastně nevíme jak se to stalo, vrátila se nám se zkrvavenou nohou a z ramene jí crčela krev. Okamžitě jsme s ní jeli do „psí nemocnice“, kde z narkózy pronásledovala kotě. Léčba trvala dlouho, rána se zanícovala a hnisala, nakonec se ale podařilo ji vyléčit a díky péči lékařů Ferdě nezůstala ani velká jizva (při srovnání s ranou).
        Zaměřily jsme se tedy na lovecké zkoušky, které se nám podařily složit v roce 2005. Speciální zkoušky z vodní práce jsme vykonaly na Svaté Anně 13.8.2005 ve II.ceně a PZ jsme se účastnily a splnily je v I.ceně v Dubči. Fergi miluje práci na poli i v lese, pracuje v tempu a bez přestávek. Hledá v dostatečné vzdálenosti (někdy až moc, že se panička bojí:-)). Aportuje ochotně a s vášní. Vody se také nebojí, spíše kdykoliv může jde si zaplavat. Chodili jsme s ní plavat už když byla malá.
        Kondičku si udržujeme běháním v zápřahu na běžkách po Krkonoších, kde směle konkuruje mnohým běžcům a panička z toho mívá modřiny po celém těle. Fergi s námi zvládá i letní tůry, jezdí s námi na dětské tábory, děti ji milují a ona je také. Nemá problémy s kontaktem, miluje kohokoliv kdo se na ni usměje. Má tendenci je všechny hlídat a shání je do houfu. Bohužel, hlídač to tedy rozhodně není, i když ztropí povyk kdykoliv je někdo cizí poblíž. Chodíme se proběhnout se smečkou naší kamarádky, tedy ani s ostatními psy není problém. Dokonce jsme v kontaktu s Fergiinou sestrou Faty z Vápenek.
Našli jsme v ní citovou podporu ve všech životních situacích. Když nás nedávno navždy opustil děda, u kterého trávila dopoledne, byla z toho špatná, ale rodině nedovolila truchlit – pokud někomu tekly slzy, byla nepříčetná. Je to naše centrum dobré nálady. Ale to nejspíš zná každý, kdo se svým psem jen trochu žije.
        Plánujeme znovu vyrazit na výstavy, ale nyní se soustředíme na výběr tatínka pro první štěňátka. Která bychom měli mít v létě.